Územní plán velkého územního celku Mladá schválila vláda ČR 19. 12. 1994 usnesením č. 723. Závazná část tohoto územního plánu byla vyhlášena nařízením vlády č. 11/1995 Sb. Jednalo se o jeden z prvních územních plánů velkých územních celků (dále ÚP VÚC) pořízených po roce 1990.
Cílem tohoto územního plánu bylo prostorové uspořádání bývalého vojenského výcvikového prostoru (VVP) včetně území všech obcí, bezprostředně s tímto prostorem souvisejících.
Informace o Územním plánu velkého územního celku Mladá najdete zde
Regionální biocentrum Mladá v Územním plánu VÚC MLADÁ
Navrhované, nadlimitní regionální biocentrum Mladá ve své rozloze zahrnuje dvě regionální biocentra vymezená ÚTP, a to RBC 1012 Kateřina a RBC 1916 Polák. Od předchozího biocentra je toto biocentrum na severu odděleno tělesem skládky domovního odpadu na Benáteckém vrchu a bývalou liniovou militární zástavbou (dnes rozvojovou plochou obce Lipník a budoucím komplexem sportovně–rekreačních objektů). Od východu k západu biocentrem prochází osa nadregionálního biokoridoru suché řady K 68 Řepínský důl – Žehuňská obora, na kterém ležela i biocentra Polák a Kateřina.
Navrhované biocentrum je rovněž tvořeno lesním komplexem s následujícími přírodovědecky nejcennějšími částmi:
• téměř čisté, světlé porosty břízy bělokoré na štěrkopíscích fosilní jizerské terasy, s podrostem acidofilních až psamofilních, často vzácných druhů (především v okolí bývalé obce Mladá), které jsou polokulturním fenoménem. K udržení těchto porostů je nutný specifický „lesnický“ management, vedoucí k blokování sukcese, která by vedla k vytvoření „cílového“ společenstva acidofilní doubravy;
• Mordové rokle: bezkolencové doubravy na oglejených půdách (1 km jižně Lipníka), které jsou přírodním stanovištěm NATURA 2000;
• Kateřina: bazifilní teplomilná doubrava s velmi bohatým bylinným patrem a výskytem dubu šipáku (1 km severně Milovic), která je přírodním stanovištěm NATURA 2000.
Na lesní porosty navazuje se širokým přechodem (ekotonem) komplex travino-bylinných a křovinných lad se specifickou flórou a faunou s řadou vzácných, ohrožených a chráněných druhů, jejichž výskyt je podmíněn dlouhodobou absencí chemických látek, běžně užívaných na zemědělské půdě v kulturní krajině a někdejším specifickým managementem – permanentní disturbancí půdy vojenskou technikou. Jde o unikátní část biocentra, zčásti zahrnuté v ploše vyhlášené přírodní rezervace Pod Benáteckým vrchem. Jde též o významná přírodní stanoviště NATURA 2000: „širokolisté suché trávníky“ (Bromion), „suchá vřesoviště nížin a pahorkatin“ (Euphorbio-Callunion) a „otevřené trávníky písčin s paličkovcem šedavým“ (Corynephorion).
Informace o Natura 2000 najdete zde
SZ Milovice
