Nový Územní plán se týká se bez nadsázky každého. Veřejné projednávání  návrhu Územního plánu Milovic proběhne 30.června 2014 od 17 hodin v Kulturním domě v Milovicích.  Jedná se o poslední možnost obyvatel i právnických osob vyjádřit se k Územnímu plánu. Námitky a připomínky je  nutné podat písemně podat do 7.července na městský úřad v Milovicích. 

Jak bude příprava ÚP dále pokračovat, jak se zapojit i nyní do přípravy ÚP, vzory námitek a připomínek najdete v publikaci o územním plánování.

Jak se může veřejnost podílet na pořizování územního plánu obce?

Veřejnost má několik možností, jak do procesu pořizování ÚP zasáhnout. Podat připomínku, zmocnit
tzv. zástupce veřejnosti nebo kontaktovat dotčeného vlastníka, který může, stejně jako zástupce
veřejnosti, podávat námitky.
Podobně jako u zásad územního rozvoje (ZÚR), je i zde veřejnosti předložen již hotový (upravený
a posouzený) návrh ÚP a hotové (upravené) vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. Naopak na
rozdíl od ZÚR má veřejnost v případě ÚP možnost připomínkovat již jeho zadání.
Stavební zákon určuje, že při pořizování územních plánů lze podávat námitky a připomínky. Ale pozor!
Nejedná se o synonyma! Námitky jsou daleko lepší (a právně silnější) než připomínky, a proto je může
podávat jen určitá „privilegovaná“ skupina subjektů. Námitky mají větší právní váhu, a proto pokud Vy
sami zrovna můžete podávat jen připomínky, zkuste kontaktovat někoho spřízněného, kdo by mohl podat
námitky.

Připomínka

Připomínku může podat každý, občan (i jiné obce), občanská sdružení i cizinec. Připomínky se mohou
podávat před veřejným projednáním a potom nejpozději do konce veřejného projednání. Veřejné projednání
vede obecní úřad a musí na něm být přítomen projektant, který má zajistit laický výklad a vysvětlit základní
pojmy a souvislosti.
Pozor! Při veřejném projednání i před ním se připomínky i námitky musí uplatňovat písemně a musí být
podepsány a navíc musí obsahovat Vaše identifi kační údaje!
Dávejte také pozor na to, aby krajský úřad nemohl vyřadit vaši připomínku (stejně tak námitku) kvůli
formálnímu pochybení – vůbec se nepřihlíží k připomínkám, o kterých už bylo rozhodnuto při pořizování
zásad územního rozvoje.
Jak obecní úřad s připomínkami naloží? Připomínky pro něj nejsou závazné, takže má možnost nezabývat
se jimi důkladně. Ve vyhodnocení připomínek pak obecní úřad volí jednu ze tří frází, a sice „akceptováno“,
„akceptováno částečně“ a „neakceptováno“. Z uvedeného je patrné, že úřad nemusí neakceptování
připomínek ničím odůvodňovat. S tím se ruku v ruce pojí i fakt, že proti způsobu vypořádání připomínek se
nelze bránit právní cestou.

Námitka

Dotčení vlastníci a zástupce veřejnosti mohou proti návrhu územního plánu podávat námitky, které musí
obsahovat odůvodnění a současně údaje podle katastru nemovitostí dokládající dotčená práva a vymezení
území dotčeného námitkou. Důležitá je rovněž skutečnost, že kdo je jednou oprávněn podat k určitému
záměru v ÚP námitku, může podávat námitky i k dalším záměrům, které se ho přímo nedotýkají. Čili každé
další podání osoby, která může podávat námitky, je nutné brát v úvahu jako další námitky (a nikoli jen jako
připomínky).
Rozdíl mezi námitkami a připomínkami je zásadní, protože o námitkách se musí rozhodnout (tj.
vypracovat písemné rozhodnutí). Návrh takového rozhodnutí připravuje obecní úřad, o němž pak rozhoduje
zastupitelstvo obce. Rozhodnutí o námitce musí obsahovat vlastní odůvodnění a je součástí odůvodnění
celého ÚP. Proti tomuto rozhodnutí nelze podat ani odvolání ani rozklad.
Přesto mají zástupci veřejnosti a dotčení vlastníci možnost domoci se nápravy špatně vypořádaných
námitek. V úvahu připadá podání podnětu na příslušný krajský úřad (tj. ten, v jehož obvodu se daná obec
nachází), aby rozhodnutí o námitkách přezkoumal (tzv. podnět k přezkumu). Záleží však čistě na úvaze
krajského úřadu (KÚ), zda přezkum provede či nikoli a nelze ho nijak právně vymáhat. Pokud dotčený
vlastník nebo zástupce veřejnosti s podnětem uspěje a KÚ rozhodne o změně nebo zrušení části rozhodnutí
o námitkách, je obec povinna uvést ÚP do souladu s tímto rozhodnutím. Do té doby nelze rozhodovat
a postupovat podle těch částí ÚP, které jsou vymezeny v rozhodnutí o zrušení rozhodnutí o námitkách.
Řízení o přezkumu rozhodnutí o námitkách je zcela nezávislé na soudním přezkumu ÚP (tedy na žalobě
proti ÚP nebo jeho části), a proto tyto dva procesy mohou probíhat paralelně vedle sebe. Lze tedy podat
zároveň podnět k přezkumu i žalobu k Nejvyššímu správnímu soudu (viz kapitola 4.6.).

 Veřejné projednání

Obecní úřad musí zajistit, aby po dobu 30 dnů ode dne doručení veřejné vyhlášky (ta je doručena 15
dnem po vyvěšení), byl návrh ÚP vystaven k veřejnému nahlédnutí. Veřejnost má tedy dohromady 45 dní
od zveřejnění vyhlášky na to, aby začala o ÚP zajímat, zjistila jeho obsah, sepsala připomínky a zmocnila
zástupce veřejnosti.

K veřejnému projednání obecní úřad přizve jednotlivě dotčené orgány (další úřady) a sousední obce,
a to nejméně 30 dnů předem. Nejpozději při veřejném projednání může každý uplatnit své připomínky
a dotčené obce a zástupce veřejnosti námitky s jejich odůvodněním a současně musí vymezit území
dotčené námitkou. Všechny námitky i připomínky musí být přitom uplatněny písemně (nestačí ústně),
musí na nich být Vaše identifi kační údaje a je nutné je také vlastnoručně podepsat.
Dotčené orgány uplatní na závěr veřejného projednání svá stanoviska k připomínkám a námitkám.
K později uplatněným stanoviskům, připomínkám a námitkám se nepřihlíží, to znamená, že se jimi krajský
úřad zabývat nebude. O průběhu veřejného projednání se pořizuje písemný záznam, nikoli však protokol,19
což znamená, že ne vše bude zaznamenáno, námitky a připomínky se stejně musí podat písemně, a nejspíš
nebude zapotřebí tento záznam podepisovat.

 Jak naloží obecní úřad s námitkami a připomínkami?

Po skončení veřejného projednání obecní úřad ve spolupráci s určeným zastupitelem obce (který má
územní plánování na starosti) vyhodnotí výsledky a zpracuje návrh rozhodnutí o námitkách uplatněných
ke konceptu i návrhu územního plánu. Pokud je to nezbytné, úřad pořizující ÚP zajistí úpravu návrhu
ÚP. Pokud dojde k podstatné změně návrhu ÚP, koná se opakované veřejné projednání. Nejpozději na
něm opět mohou být znovu uplatněny námitky a připomínky a stanoviska stejně jako v případě prvního
veřejného projednání.
Poté obecní úřad musí přezkoumat soulad návrhu ÚP s politikou územního rozvoje, zásadami územního
rozvoje, cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických
hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území a s požadavky podle jiných zákonů.
Návrh ÚP musí být řádně odůvodněn, zejména z hlediska vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území,
z hlediska stanoviska krajského úřadu k vyhodnocení vlivů na životní prostředí se sdělením, jak bylo
zohledněno a z hlediska vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení
zastavitelných ploch.
Může se stát, že při pořizování územního plánu dojde obecní úřad k závěru, že návrh připravovaného
ÚP je v rozporu se zákonem. Pak by měl úřad navrhnout jeho zamítnutí. Pokud je vše v pořádku, rozhoduje
o jeho schválení zastupitelstvo obce.